„Jsi zadaná?“ Tak tahle otázka mě dokáže vždy rozesmát. Já NEVÍM. Ano a ne… Vlastně mě v tomhle dokážou pochopit jenom lidi na stejné lodi. Nesnáším vážné vztahy! Mám ráda volnost, žádná pouta, žádný chlap neustále vedle mě… Jo, jenže taky mám ráda sex, a jelikož nejsem bi, tak samozřejmě mám na mysli sex s chlapem. Jak to teda udělat, mít s kým souložit, zároveň však nebýt na něj nějak vázaná, mít kromě něho klidně jiný, a přitom to ani jednoho nebude štvát? Jak si užít nezávazný sex, aniž bychom si zaplatili gigola či šlapku? Jednoduše… najdeme si tzv. spolusouložníky!

Takhle to funguje v Čechách, spoustu nezávazných a po svobodě toužících to takhle mají. S nikým nechodí, ale vlastně chodí – teda resp. souloží. Není to ovšem záležitost někde na koncertu na jednu noc, dělají to opakovaně, spolusouložníka znají dobře, působí jako pár, ale nevyžadují od sebe věrnost. Jenže jak to chodí v USA? V zemi, kde je známo, že tu jsou skoro všichni puritáni s přehnanými morálními zásady, v zemi, kde hraje křesťanství velmi důležitou roli?

Přináším vám exklusivně (česky!) část mého rozhovoru s Austinem, Američanem, se kterým jsem se vydala dnes na procházku. Austin chodí každou neděli a středu do kostela, modlí se před každým jídlem a chystá se nechat vytetovat kříž na ruku .

A.: „Můžu se Tě na něco zeptat?“
Já: „Hmmm?“
A.: „Připadám ti dost atraktivní na to, abys se mnou šla do postele?“
Já: „Pokud ne, myslíš, že bych teď s tebou byla osamotě, v nějaký prdeli, kde to vůbec neznám?“
A.: „Hele upřímně… Mám pro takové holky, jako jsi ty, slabost. Líbíš se mi. Chci, aby sis to tady v USA užívala a později na Státy vzpomínala jako na místo, kde se ti líbilo, kde jsi zažila spoustu věcí, odnesla si zkušenosti… Rád s tebou trávím čas, ale ten čas bychom mohli taky zpestřit. Takže jestli máš zájem se stát “friend with benefit“ (pozn.: v překladu kamarádka s benefity, ekvivalentní k českýmu “spolusouložnice“), budu jenom rád. Nejsem na vážné vztahy a ty taky ne, takže… rozumíme si?“

Pokračování rozhovoru si nechám pro sebe. Ale tahle část snad stačí k tomu, abychom pochopili několik věcí. Nezáleží na tom, jestli jste Američan nebo Evropan nebo Eskymák nebo Afričan nebo ufoun. Tvrzení, že Američané jsou puritáni, už dávno neplatí. V dnešní době už nejde tolik o to, kde jste se narodili a kde žijete, ale o charakter každého z nás. V USA, stejně jako všude jinde, se najdou jak ti, kterým nepřipadá sex před svatbou v úvahu, tak i ti, kterým vyhovují “friends with benefits“ a mají jich hned několik. Záleží jen na nás, “jak si to zařídíme“. A ještě jedna věc – kdo říkal, že křesťané jsou neškodní andílci, dodržující etické základy mravního chování ?